What you do today, you do for tomorrow.

Tato stránka obsahuje materiály týkající se nezdravého hubnutí.
Nikoho k tomu nenabádám.

26. 08. 2015

26. srpna 2015 v 18:22 | Trixx |  Deníček Trixx
Zdravím po dlouhé době girllls...
Včera jsem se vrátila domů po dvou měsících v UK, a to přesně na moje narozeniny, takže jsem během dne byla bombardována přáníma na fb :D jako jo potěšilo mě to... Ale spíš teď řeším něco jinyho..


Od te doby, co jsem přijela do Prahy, se mi chce co každou chvíli brečet a dneska jsem to nevydržela a začala brečet i před mamkou se slovy, že nevím, co s tím už mám dělat, protože to bylo co 5 minut, když mi začaly opakovaně týct slzy.. mamka mi samozřejmě nabídla rámě a povídala mi, že se na mě furt všichni tady vyptávali a že na mě všichni mysleli atd atd, zeptala se mě proč vlastně brečím a mě trvalo asi 5 minut než jsem srozumitelně řekla větu ''Přijde mi, že ikdyž jsem tělem tady, srdcem jsem furt tam'' a ona že je všem jasný, až vystuduju, že se tam vrátím a budu tam stejně bydlet a jestli to není tím že mi chybí sestra nebo něco takovyho.. Já říkala, že to ani neni tak tím, že jsem se vrátila, jako to, že tady nechci být.. ona na chvíli nerozumněla, protože si myslela, že nechci být u ní tady v domě, ale pak rychle pochopila.. Tady na Zemi..
Šly jsme na procházku.. Vyptávala se mě jestli bych chtěla zase chodit k psychologovi nebo aspoň brát homeopatika (přírodní prášky) a já nevím, jestli je to tak vážný, abych zase chodila na nějaký blbý sezení, který ani nepomáhá, takže se v konverzaci tohle téma celkem rychle zavrhlo..
Jo, ještě mamka říkala, že to může být změnou podnebí a tak, ale to pochybuji, protože jsem chytla už jeden záchvat tam, minulej tejden, asi ve 2 ráno, kdy jsem se dodívala na film a pak asi půlhodiny celkem zuřivě brečela s tím, že to ani v nejmenším nešlo zastavit x_x nevím ani proč, neměla jsem prostě důvod, nic mě nenapadalo, ale stalo se.. aby se mi ulevilo, začala jsem se trošku do hloubky škrábat na noze, protože svoje ''hračky'' jsem neměla po ruce..
A pak jsem našla našeho kocoura, který nebyl už 2 měsíce doma.. od te doby co jsem odjela.. Edinek muj malej :(
A za necelej týden do školy.. jojo fakt super..

Je na tom někdo podobně, nebo jsem jediná já tak psycho? :D x_x



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bella Bella | Web | 27. srpna 2015 v 10:36 | Reagovat

Byla jsem na tom podobně, ale už jsem se naštěstí z toho vyhrabala ven. Vím že to zdá nemožný ale když se v tom plácáš dlouho tak s tim jednoho dne začneš bojovat. Neni to ze dnena den ani z měsíce na měsíc, jde to pomalu ale stojí to zato. Mě ze začátku hodně pomohlo praviidlo neříkat o sobě špatný věci (ani nepsat). Pořád si je myslíš ale neřikáš je a postupně si je i přestaneš myslet. Začni si všímat těch malej dobrejch věcí na životě... Možná to zní hloupě ale mě to pomohlo. Hodně štěstí :) bude to dobrý když budeš chtít.

2 Marry Marry | Web | 27. srpna 2015 v 14:23 | Reagovat

Taky jsem měla takové období, kdy jsem byla na dně. Už se to o hodně zlepšilo.Neboj, nic netrvá večně ;)
Přeju ti ať je ti líp.
Nechceě spřátelit?

3 Jennifer Jennifer | Web | 27. srpna 2015 v 22:35 | Reagovat

chápem ťa, nie si  v tom sama....dnešná doba je zlá, každý druhý človek má stavy úzkosti a depresie...ja nie som výnimka...je to zlé, ale dá sa s tým bojovať....skús sa tešiť aj z maličkostí, raduj sa z čohokolvek, hlavne si nájdi niečo, čo ťa dokáže rozosmiať ;-)

4 Stela Stela | Web | 29. srpna 2015 v 13:56 | Reagovat

Zlatíčko, takové stavy zažívá každý, vždycky si musíš říct, že v tom nejsi sama a že na tom někteří mohou být hůř. Nevím přesně, jaký pro to máš důvod "Chtít pryč." Ale to si musíš ujasnit hlavně sama v sobě. Odcházet ze světa je alespoň dle mého názoru zbabělé.. máš celý život před sebou! Deprese, úzkosti potkávají čím dál tím více lidí, ale VŽDYCKY je několik cest ven mimo samotný odchod, závislosti hodné prášky apod. Stojí za to žít, už jen kvůli lidem okolo tobě. Tím, že bys to vzdala bys ublížila nejvíce jim. Najdi si někoho, komu se můžeš svěřit, vypovídat.. říct mu úplně všechno, pokud ještě někoho takového nemáš, uleví se ti.. moc ti držím palce, aby ses z toho brzy dostala. Věřím, že to zvládneš. :-)

5 Marlene Cincinety Marlene Cincinety | 29. srpna 2015 v 23:36 | Reagovat

Inak psychológ... To nie je o tom, že k nemu chodia len blázni, taká psychohygiena u odborníka nie je na zahodenie. Tiež uvažujem nad novými sedeniami. Dnes je iná doba, proste sa toho na nás rúti strašne veľa a je na nás obrovský tlak, plus ten trend dokonalosti... nie je hanba chytiť sa pomocnej ruky.

6 avylove avylove | Web | 30. srpna 2015 v 16:23 | Reagovat

Neboj, to se občas stává. Taky občas brečím bez příčiny. A myslím, že u mě za to může hormonální antikoncepce. nebereš jí náhodou taky? Já si uvědomila, že dřív jsme taková nebyla, až co jí neru a různý diskuze na netu mi to potvrdili, má to tak hodně lidí, takže budu vysazovat. Jinak psycholog není špatnej nápad, ale musí být vážně dobrej, ne někdo, kdo si to tam s tebou odsedí a nic. Chce to někoho empatickýho, kdo tě pochopí a vyslechne se skutečným zájmem. Držím palce, vše bude dobré

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama